Šesťáci vyrazili za vědou

Když děti nemusejí být ve škole, je to nejlepší den široko daleko. Potvrdilo se to i tentokrát, účast byla stoprocentní.

Všichni natěšeně přečkali cestu autobusem, někteří s nezbytným maminčiným řízkem. Techmánie nás přivítala mlhou, na náladě to ale nikomu nic neubralo, čekal nás zábavný den.

Děti se rozdělily do dvou skupin na dva vzdělávací programy podle toho, jaký obor vědy je více zaujal.

Jedna skupina podnikla cestu do hlubin Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Zde děti pronikly i do těch nejtajnějších zákoutí ISS, do kuchyně i na WC. Seznámily se se specifiky stavu beztíže a s tím, jak v něm vykonávat každodenní úkony. Rozhodně mnohé z nich nenapadlo, jak obtížné je mytí, když voda neteče shora dolů, jak komplikované zařízení musí být obyčejný záchod, když se nelze spolehnout na gravitaci. Dozvěděly se, že den a noc na ISS jsou pouze 45 minut dlouhé a proč a jak pobyt ve vesmíru působí na lidské tělo. Nikdo z nich by nejspíše do vesmíru nechtěl, alespoň ne nyní, protože drobící potraviny jako brambůrky a sušenky, bez kterých se neobejdou, nejsou povoleny – nadrobeno by bylo v celém prostoru stanice.

Druhá skupina žáků se ponořila do oboru luminiscence. V potemnělé laboratoři si děti samy vyzkoušely, co všechno z běžně dostupných věcí je schopno za určitých podmínek vydávat světlo. Například kostka cukru, oblázky, kůra stromu. Také zjistily rozdíl mezi bílým a ultrafialovým světlem, a jak ovlivňují naše vidění. Při pokusech museli všichni prokázat míru své zručnosti, jinak by pokusy nebyly úspěšné. V expozici Optické jevy pak děti zjišťovaly, co je to barevné spektrum, jak vzniká duha či polární záře nebo jak míra a barva světla ovlivňuje to, co vidíme a mění tím to, jak skutečnost vidíme. Zkoumaly optické čočky a jejich vliv na oční vady, optické klamy a mnoho a mnoho dalšího.

Po ukončení obou interaktivních programů se všechny děti beze zbytku rozptýlily po ostatních expozicích Science centra, s nimi zmizeli i vyučující. Po několik hodin všichni na vlastní kůži zažívali celou dostupnou škálu fyzikálních jevů, experimentovali a pátrali. Je až s podivem, že jsme se nakonec všichni beze ztrát sešli v dohodnutém čase na sjednaném místě. Mohli jsme vyrazit k domovu a vstřebávat inspirující zážitky.

Až zase budou děti říkat, že fyzika, chemie a technika jsou otrava, připomeňme jim, jak jejich kouzlu bez odporu podlehly.

Za pedagogický dozor

Jolana Hanusová